|
Dubnový a květnový seminář pátého ročníku Školy mladých rozhodčích Další ročník ŠMR se nachýlil ke svému závěru a za pár dní zbudou jen vzpomínky a snad i nové vědomosti a zkušenosti adeptů rozhodcovského řemesla. Duben patřil jako již tradičně Olomouci, kam se do sídla Řídící komise fotbalu na Moravě sjeli borci ze všech koutů země. Za podpory a vydatné pomoci sekretáře ŘKFM Radka Šindeláře mohli členové vedení ŠMR spolu s odbornými lektory znovu servírovat velmi bohaté menu. První hodina patřila Jiřímu Hlaváčovi, který připravil přednášku o způsobu rozhodcovského tréninku, doplněnou podrobným rozpisem zátěžové i regenerační složky. Nechyběla ani prezentace dynamicky se rozvíjejícího odvětví rodiny fotbalových sportů – futsalu. Promluvili o něm Miroslav Maurer, jinak též předseda komise rozhodčích I. a II. ligy futsalu společně s dr. Václavem Mitášem, členem téhož orgánu. Mladí rozhodčí shlédli fantastické okamžiky z posledního futsalového světového šampionátu a část nádherného zápasu české futsalové reprezentace s Itálií. Tento bod vedoucí ŠMR Miroslav Maurer nezařadil do programu náhodou, vždyť dva někdejší absolventi ŠMR Martin Svatík a Petr Blažej začnou po prázdninách již druhý rok svých bojů na ligových palubovkách, kde si nevedou vůbec špatně. Ani v Olomouci nechyběl Ing. Jan Hora, který svým typicky precizním způsobem doplněným zajímavou multimediální prezentací přednášel o taktice řízení utkání a způsobu přípravy i řešení rizikových momentů utkání. Poslední přednáška pocházela tak trochu z dílny Unie českých fotbalových rozhodčích. Výukové DVD se situacemi zaměřenými na rozhodcovský teamwork promítl Václav Mitáš a přednáškou je doplnili dva z nejpovolanějších: Česká soudcovská „trojka“ Radek Matějek a jeho „dvorní asistent: Martin Wilczek, kteří jednotlivé situace okomentovali a přiblížili svým mladším kolegům, jak by je společně řešili v reálu. Některé způsoby komunikace a skryté výměny důležitých informací dokonce naživo předvedli. Nejcennější však byla závěrečná beseda s těmito dvěma sice mladými, ale přesto veličinami. Ukázali svým kolegům, že jim sláva nestoupla do hlavy, ale i to, že fotbal není středobodem lidského života, když otevřeně mluvili nejen o úspěších, ale i o rubu, který běhání po fotbalových trávnících s píšťalkou a praporkem přináší. Neuběhl ani měsíc a ŠMR se sešla znovu, tentokrát na dvoudenním semináři v tradičním Nymburce, jehož sportovní centrum poskytlo zázemí většině seminářů tohoto ročníku. Tento byl ovšem úplně poslední a tak bylo třeba zjistit, jak se frekventanti posunuli fyzicky. Příjemným zjištěním bylo, že se nikdo z nich výrazně nezhoršil a ještě příjemnější, že královéhradecký Kazda, liberecký Kadlec, Olomoučan Klíma a Hrabovský z Kralovarského kraje a další své podzimní výkony velmi podstatně vylepšili. Teoretickou část zahájil po obědě Václav Mitáš rozpravou o nejčastějších chybách ve vyplňování zápisu o utkání a také o způsobu řešení a zápisu mimořádných událostí, s nimiž se může sudí na fotbale setkat. Řeč byla i o inzultaci divákem, kterou jeden z žáků před nedávnem na vlastní kůži zakusil a o oznámení této nemilé události na policii. V krátké přednášce pak vybavil své žáky do života zkušenostmi z vlastní bohaté kariéry vedoucí ŠMR Miroslav Maurer. Po něm mezi studenty poprvé přijel někdejší mezinárodní rozhodčí, pozdější ligový delegát, dnes mezinárodní pozorovatel rozhodčích a člen panelu mentorů Unie českých fotbalových rozhodčích pan Karel Bohuněk. Nejprve hovořil obecně o práci delegáta a jeho místu v týmu zabezpečujícím řízení fotbalového zápasu. Pro mnohé z auditoria byl jeho přístup, v němž svazový delegát není hrozbou, ale mužem zajišťujícím rozhodčímu optimální podmínky pro přípravu a řízení hry, jehož hodnocení není pro sudí zastrašující, ale motivující v práci na oblastech vyžadujících zlepšení, velmi překvapivý. Ti kdo Karla Bohuňka znají nebo měli možnost s ním spolupracovat však už vědí, že za na první pohled nepřístupnou slupkou se skrývá vynikající odborník, který je kdykoli ochotný dát své zkušenosti k dispozici a pomoci mladšímu kolegovi ve zdokonalování sebe samého. Vyžaduje ovšem spolehlivost a skutečnou práci, což mnozí z uchazečů o ligovou či fifáckou píšťalku potřebují. O tom ostatně Karel Bohuněk hodně mluvil i v závěrečné besedě: Jeho úspěchy byly vykoupeny tvrdou prací, za niž však bylo odměnou místo na mezinárodní listině a celá řada krásných zápasů na evropských kolbištích. Poslední část teoretického programu patřila jednomu ze skalních lektorů ŠMR Mgr. Jiřímu Ulrichovi, který připravil téměř dvě hodiny rozborů situací z domácích i mezinárodních zápasů. Poslední večer byl společenský – žáci se sešli se svými učiteli a mohli spolu mluvit o všem, co za uplynulých osm měsíců společně i každý zvlášť prožili. To je však ještě čekalo něco, co významně promluvilo do konečného pořadí školy: Velká pravidlová soutěž. Otázky pro ni připravil a promítal Ing. Jan Hora. Hrálo se na „pět vítězných“, tedy na pět rychlých a hlavně správných odpovědí. A jak to dopadlo? Mezi poslední čtyři se dostali dva pražáci Burda a Berka a dále Kazda HK a Caletka OL. Finále pak bylo pražským soubojem a celou soutěž vyhrál těsně Ondřej Burda. A pak už přišlo jen rozloučení manažera Ing. Františka Žmoly a vedoucího Miroslava Maurer s pozvánkou na závěrečné setkání spojené s vyřazením absolventů, které se uskuteční 28. května 2007 v tréninkovém centru Sparty Praha. Po předáním Osvědčení o absolvování školy a předání cen nejlepším odjedou absolventi shlédnout ligové utkání Sparta Praha – Siad Most a pak se definitivně rozjedou domů. | |
![]() |