18. 3. 2005, Praha - Strahov
Seminář zahájil tradiční prezencí účastníků manager Ing. František Žmola a po ní absolvovali frekventanti postřehový test sestavený ze čtyřiceti po sobě rychle jdoucích pravidlových otázek. Nejlepší byli kolegové Vala a Jeník.
PhDr. Jiří Stejskal pokračoval v sérii přednášek, tentokrát o neverbální komunikaci jako instinktivní řeči těla a charakteru rozhodčího. Seznámil mladé rozhodčí s existencí osobní zóny každého člověka, kterou je třeba respektovat i ve fotbale, jinak by se sudímu mohlo stát, že bude inzultován například bude-li hráči udělovat osobní trest hráči z bezprostřední blízkosti. Velmi důležitá je gestikulace rukama, které jsou v tomto ohledu filiálkou lidského mozku. Zatímco nabídnutá otevřená dlaň je pozitivním signálem, dlaň otočená dolů naopak předznamenává něco nedobrého – aroganci a drzost. Poté za asistence jednoho z adeptů rozhodcovství podrobně předvedl různé typy podání ruky a vysvětlil co znamenají, takže studenti budou napříště již daleko orientovanější například ve styku s fotbalovými funkcionáři. Za charakterové rysy k nimž by měl dobrý rozhodčí směřovat jmenoval důslednost, přesnost, dochvilnost, soustavnost, kreativita. Tyto vlastnosti je třeba získávat a pracovat na nich, nejsou zadarmo.
Po přestávce se předseda Pravidlové komise ČMFS Ing. Jan Hora podrobně zabýval metodikou spolupráce rozhodčího s asistenty, jak ji specifikuje Metodický pokyn č. 12/2005. Také on na začátku připomněl nutnost osobnostních předpokladů zejména pro situace, které pravidla uvádějí slovy „…podle názoru rozhodčího“. Jako soudce potřebuje právní cítění, musí fotbalový arbitr mít vyvinutý „cit pro spravedlnost“, vyjádřený například slovy „v duchu hry“. Když jej rozhodčí nemá, bude se nutně dostávat do problémů.
Tato část semináře proběhla formou dialogu se sdělováním zkušeností a ověřováním správnosti řešení frekventantů v konkrétních utkáních. Rozhodčí musí rozhodovat podle toho co vidí – co provedli hráči, jak míč opustil hrací plochu a nikoli jak by si přáli aktéři utkání. Stejně tak delegát nemůže dát na úmysl rozhodčího, ale na to co viděl.
Po obědě patřil sál strahovského presscentra Mgr. Jiřímu Ulrichovi, který připravil další z řady střihových kazet z utkání I. GL, na nichž demonstroval klady i zápory výkonů rozhodčích. Předtím však s účastníky školy hovořil na téma osobních trestů, které mají několik významů: nejde jen o následek pro konkrétního hráče, ale i o morální apel směrem k družstvu a také k obecenstvu. Směrem k ostatním hráčům rozhodčí rovněž vymezuje mantinely způsobu hry, které je ochoten tolerovat. Vhodně a bez prodlení udělený osobní trest také tlumí emoce a pomáhá budovat autoritu rozhodčího nejen krátkodobě v daném utkání, ale po celou kariéru. Není-li však osobní trest odpovídající, má právě opačný vliv a přicházejí nevhodné reakce hráčů i diváků, které zpětně ovlivňují chování hráčů. Ztrácí se také logické souvislosti posuzování zápasu a hráči ztrácejí přehled o tom co si mohou dovolit. Na případnou chybu rozhodčí reaguje většinou vrstvením dalších omylů, přichází o autoritu.
Později odpoledne navštívil třídu ŠMR mezinárodní rozhodčí Jaroslav Jára z Plzně. Jeho vystoupení jsem pro vás zaznamenali a najdete je v sekci rozhovory.
Na sám závěr prezentoval vedoucí ŠMR Miroslav Maurer průběžné výsledky a pořadí, kterým mohou zamíchat jak testy posledních dvou seminářů, tak velká pravidlová soutěž a také druhé fyzické testy.
